| Stanětice - V sobotu oslavili Zdeněk Borovička (37) a Libor Sebera (39) ze Stanětic třináctiletou známost. Přibližně stejnou dobu spolu žijí. Od pátku svůj partnerský vztah potvrdili podpisem v matriční knize třetího plzeňského obvodu. "Po tak dlouhé známosti nemělo cenu dělat okázalý obřad a hostinu. Byl to jen formální úřednický akt, který trval pět minut," řekl nám Libor Sebera. Jak jste se s partnerem poznali? Pocházíme oba z Chebu. Já jsem si před třinácti lety dal inzerát do časopisu, který dnes už ani nevychází. Tehdy to ale byla pro homosexuály jedna z mála možností, jak se seznámit. Dostal jsem několik nabídek a začal žít se Zdeňkem. Měl jsem už tehdy vlastní byt, tak jsme začali žít ve společné domácnosti. A jak jste se ocitli tady na Domažlicku? Ve Staněticích jsme asi čtyři roky. Postupně jsme totiž měnili byty z malého za větší, až se podařilo získat byt do osobního vlastnictví. Ten jsme prodali a pořídili si chalupu tady. Co říkali vašemu vztahu rodiče? Věděli o vás, že jste homosexuál? Doma se o tom příliš nehovořilo, ale myslím, že to rodiče věděli nepoměrně dříve, než jsem jim to oznámil. Vlastně jsem jim to řekl, až když jsme se Zdeňkem začali společně žít. Maminka sice zpočátku nechtěla, abychom spolu žili. Ale myslím, že vzájemné vztahy se všemi rodiči a sourozenci máme vynikající. Setkali jste se někdy s averzí nebo posměšky okolí? Měli jsme asi štěstí, protože nám nikdy nikdo nedával najevo nevoli, odpor nebo něco podobného. Třeba se s námi o tom bavili, ale přímo do očí nám nikdo odpor nevyjádřil. Jak vypadá váš vztah v praxi? Jak třeba trávíte volný den? Náš vztah funguje obdobně jako mezi mužem a ženou. To, co vy cítíte k ženě, pociťuji já k muži. Domácí práce rozděleny nemáme. Přítelovou doménou je třeba zahrádka, já jsem zase spíš na údržbu. A musím žehlit, protože to on dělá nerad. Hádáte se někdy? Velice málo. Občas k tomu dojde, ale zcela výjimečně. Oba jsme typy, které hádání nemají rádi, takže to je opravdu výjimka. Máte nějaké společné koníčky? Tak ty máme rozdílné. U Zdeňka je to jednoznačně zahrádka, které věnuje maximum volného času. Ale samozřejmě máme i společné záliby, chodíme na procházky, na houby, na turistické akce. Já zase hodně čtu, hlavně regionální literaturu. My jsme si Chodsko nevybrali náhodou. Moje máma pochází z Domažlic. Takže jsme si navzájem splnili sen. Zdeněk, že bude mít domek se zahrádkou, a já, že se vrátím na Chodsko. Kdo z vás dal první podnět k tomu, že své partnerství zaregistrujete? Sledovali jsme průběžně, co se kolem této diskutované otázky děje. Dospěli jsme společně k závěru, že až zákon bude platný, pak se rozhodneme. Možná v tom byl malinko aktivnější Zdeněk, ale rozhodnutí bylo společné. Domažlický deník |
| poslední přidaná galerie |
Kopání vodovodu |
| 1.10.2021 |
| příští akce |
|
24.11.2024 Sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu |
| stalo se na domažlicku |
| nové knížky v knihovně |
 Hindráková Hana Děti nikoho |
| Víceúčelové zařízení |
|