29. únor není obyčejný den DOMAŽLICKO - Den, který se opakuje pouze jedenkrát za 4 roky - 29. únor - není jen tak obyčejný. V roce 1920 byla přijata vůbec první Ústavní listina Československé republiky. ?V rozhlasu jsem slyšel zmínku, ale nějak tam pomotali roky,? přišel v pátek do naší redakce Karel Holý z Domažlic. A proč ho záležitost první ústavy samostatného státu tolik zajímá? Věc je prostá. Ten, kdo se na její přípravě podílel, je jeho příbuzný - právník, profesor Jiří Hoetzel. KDO BYL HOETZEL Jiří Hoetzel se narodil 10. září 1874 ve Staněticích. Stal se právníkem a profesorem české univerzity v Praze. Byl pozitivisticky orientován, zabýval se správním a ústavním právem. Významnou měrou se zasloužil o nový československý stát, podílel se totiž na vypracování naši první ústavy. Měl vřelý vztah k Chodsku a Domažlicím, které často navštěvoval a v rodném kraji každoročně trávil dovolenou. ?V Domažlicích na Bezděkově existovala Pila Zelenka. Její zakladatelkou byla Alžběta Zelenková, rozená Hoetzelová, což byla jeho sestra a také nevlastní matka mojí maminky,? vysvětlil nám pan Holý s tím, že jeho babička zemřela jako mladá a Alžběta si pak vzala jeho dědečka. JAK VZNIKALA ÚSTAVA Pozornost se v roce 1919 zaměřila na vypracování ústavy nového státu. Ta měla nahradit prozatímní ústavu vyhlášenou 13. listopadu 1918. Nelehký úkol byl svěřen právě univerzitnímu profesoru Hoetzelovi. Ten se podle historiků snažil, aby jeho dílo zpečetilo a potvrdilo započatou demokratickou cestu společnosti. Inspiraci hledal také v zahraničí. ?Nová ústava se nepřiklonila ke vzoru Spojených států amerických, kde moc výkonná a zákonodárná jsou úplně odděleny (žádný ministr nesmí být členem parlamentu a odpovědný je pouze prezidentovi), nýbrž spíše ke vzoru parlamentní Republiky francouzské, kde vládne vlastně sněmovna,? uvedl tehdejší historik J. Pekař v Dějinách československých. Podle Hoetzelova návrhu tvořilo Ústavu ČSR celkově 6 hlav obnášejících 134 paragrafů. Národní shromáždění se dělilo na Poslaneckou sněmovnu, která měla mít 300 členů, a Senát se 150ti členy. Volební období poslanců činilo 6 let, u senátorů pak 8 let. Členem Poslanecké sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu byla věková hranice stanovena na 45 let. Obě komory se scházely dvakrát do roka, mezi jarním a podzimním zasedáním pracoval Stálý výbor tvořený šestnácti poslanci a osmi senátory. Závěrečná jednání o podobě Ústavy ČSR byla zahájena 28. února a trvala do příštího dne, kdy proběhlo téměř čtyřhodinové hlasování. 29. únor se stal významným dnem pro dějiny nového československého státu. Týdenník Domažlicko - Milena Cibulková |