| |
Žánr: Historické novely U vážené slečny Elis, nazývané matkou studentů, přebývali v době Filozofské historie čtyři filozofové ? vlastenecký Vavřena, veselý Frybort z Hané, vykrmený dříč Zelenka a podivín Špína, hodný člověk, ale nešťastný. Slečna Elis byla důvěrnicí svých studentů. Věděla o všech jejich strastech a bolestech v koleji, věděla však také, že Frybort má rád pekařovic hezkou Mařenku, do které se nešťastně zamiloval i Špína, a Vavřena že si zamiloval něžnou Lenku, aktuárovu schovanku. Obě dívky slečnu Elis občas navštěvovaly. Ta si zvláště zamilovala citlivou a vlasteneckou Lenku, sirotka po venkovském učiteli. Žila jako Popelka u svého příbuzného, aktuára Roubínka, velikého šosáka, kde ji poznal na soukromých hodinách filozof Vavřena.
Na jaře 1847 nastal mezi filozofy v Litomyšli zvláštní ruch. Běželo o tajné spiknutí ? proti profesorskému zákazu slavili hlučně 1.máj, tedy majáles. Přestože se schylovalo k trestání neposlušných studentů, nakonec vše dobře dopadlo - na straně studentů stál nejen samotný rektor a starý vážený pan páter, ale i mnoho měšťanů, a hlavně zámecký pán, jehož nadchla studentská odvaha a horká krev.
Rok 1848 zastihl studenty již připravené a naladěné k revoluci. Kromě studenta Zelenky, kterého nezajímá nic jiného, než jak si vynahradí všechna léta studentského odříkání, Frybort a Vavřena spolu s ostatními studenty utvořili studentské legie. Také litomyšlští občané vstoupili do ozbrojené gardy, rovněž i na zámku, kde se k všeobecnému veselí musel producírovat i aktuár Roubínek.
A když vypukly v Praze památné svatodušní bouře, spěchali studenti slečny Elis Praze na pomoc. Bojovali ve studentských legiích na barikádách, na kterých nalezl smrt ubohý Špína. Ani aktuár Roubínek se nedožil konce revoluce.
Po nešťastném zakončení bouří se Vavřena a Frybort zachránili útěkem z Prahy a ukrývali se na venkově. A když se vše utišilo a přestalo pronásledování, přijel si mladý student z Hané do Litomyšle pro svou Mařenku a za několik let i lékař Vavřena pro svou Lenku. |