Jirásek Alois - Psohlavci Určeno pro dospělé
Krásná literatura - beletrie
Trvale v knihovně
Zarezervovat
 

Žánr: Historické romány


Chodové, statečný a otužilý pomezní lid v okolí Domažlic, střežili zemské hranice. Za to požívali různých výhod a práv ? odjakživa byli lidem svobodným a byli poddáni pouze samému králi.
Po Bílé Hoře se dostali Chodové do poddanství Trhanovských pánů z Lamingerů, kteří je násilně obraceli na katolickou víru. Jejich svobody neuznávali a nutili je do roboty. Chodové se bránili, ale marně. Koncem 17.století naposledy bojovali za svá práva.
Laminger totiž poručil pokácet starou mezní lípu na půdě chodského rolníka Jana Sladkého Koziny. Ale Kozina se tomu vzepřel a správce i s čeledníky vyhnal. Tento skutek byl označen za odboj proti vrchnosti. Laminger přikázal Kozinu s několika jinými sousedy zatknout. Při prohlídce našli vojáci v Kozinově statku truhlu s majestáty, které Laminger přikázal spálit. Netušil však, že stará Kozinová dva nejdůležitější zachránila. Uvězněné sice Laminger potom propustil, ale robotu Chodům přitížil. Tím ovšem posílil jejich odpor vůči sobě.
Na základě zachráněných majestátů se Chodové domáhali uznání svých práv ve Vídni u samého císaře Leopolda. Zprávy odtud docházely zpočátku příznivé, ale Laminger nelenil. Chodům ublížilo, když v masopustním úterý před trhanovským zámkem na potupu utopili v rybníce panský karabáč, o čemž Laminger poslal do Vídně hodně zkreslenou zprávu. Konečně se komise ve Vídni negativně vyjádřila k chodské žádosti, ale Chodové se odvolali k apelačnímu soudu do Prahy. Vyslali tam 7 předních sousedů, mezi nimi Kozinu.
Ale i do Prahy dosáhl Lamingerův vliv ? poslední majestáty byly soudem zničeny a Chodům nařízeno, aby podepsali listinu, že jménem svých krajanů slibují Lamingerovi poslušnost a litují toho, co udělali. Zdrcení Chodové podepsali, až na Kozinu a jeho strýce, rychtáře Hrubého ? ti proto zůstali ve vězení, kde Hrubý zemřel.
Mezitím se na Chodsku rozpoutala bouře, že muselo být povoláno vojsko. Odpor Chodů byl nakonec potlačen. Rozlícený Laminger, nespokojený s mírným rozsudkem apelačního soudu, odevzdal svou při hrdelnímu soudu, který díky Lamingerově vlivu odsoudil Kozinu jako vůdce povstání k smrti na šibenici.
Rozsudek byl vykonán v Plzni roku 1695 a museli mu být na rozkaz Lamingera přítomni všichni Chodové. Kozina však před smrtí vyzval Lamingera do roka a do dne na boží soud.
Uplynul rok do Kozinovy popravy. Laminger slaví, když tu náhle ? skolen mrtvicí ? umírá?


Knížka hodnocena: 1911 x, hodnocení: 3


Editovat